Otevřenost má svoje hranice

3. července 2016 v 11:28 | Emma Rosová
V různých školních aktivitách, komunitních kruzích a podobných situacích vedeme otevřeně děti k otevřenosti. V prvních třídách řeknou opravdu hodně, mluví o tom, co je těší a svých pocitech, ale také o tom, jak se doma rodiče hádají a jaký mají strach, aby se nerozvedli. Vzhledem k tomu, že učitelé na naší škole mají důvěru museli jsme se zamyslet, kam tyto rozhovory patří. Je fajn, když děti otevřeně baví, ale je skutečně na škole, aby měla na sobě těžké břemeno starostí dětí o rodiče a jejich manželství.

Je to velmi nevděčná situace. Děti si na rodiče stěžují, učitel vidí rodině do společného života. Ale pak přijde na jednání možná zoufalý, ale často velmi divně se chovající rodič, který vyžaduje od školy nějaký nadstandard. A učitel musí zachovat důvěrnost a zvládnout celou situaci profesionálně.

Proto jsme se zamýšleli s učiteli nad komunitními kruhy, zdali nechat děti opravdu mluvit o všech svých bolestech veřejně. Zdali tímto otevřeným procesem nevytvoříme v´dětech návyk na to řešit své důvěrné a soukromé trápení veřejně s kýmkoliv a kdekoliv a nerozlišovat, které prostoředí je přátelské a které je nepřátelské. A to již vůbec nemluvím o návyku sdílet vše na sociálních sítích.

Je tedy velmi potřeba se nad věcmi zamýšlet, jak je dobře zorganizovat. Je dobré mít ve škole otevřené dítě, které umí říct, co cítí a potřebuje. Ale myslím si, že školy, které důvěru dětí opravdu získají, což je naše škola se musí naučit správně pracovat s takovou důvěrou.

Měli jsme ve škole jednu paní učitelku, mladou dívku, která vůbec se neorientovala v důvěře dětí. Mluvila o tom, že jí rodiče řeknou nějaké věci a děti je uvedou na pravou míru a tak byla v učitém bodě nad věcí. Alespoň si to myslela. Takový přístup naší škole ovšem nevyhovuje. Byli bychom ráda, kdyby učitelé, kteří se dozví takové věci s nimi pracovali zodpovědně, jako terapeuti a věděli, jak s takovými informacemi pracovat.

Na druhou stranu si vážíme otevřenosti dětí na naší škole a důvěry, kterou požíváme. Říkáme o sobě, že jsme škola s důvěrou, ale musíme toto vyjádření dobře vysvětlit rodičům. Jsme škola s důvěrou pro děti, nejsme však někdo, kdo by měl suplovat důvěru rodičů ke škole. Nejsme tu proto, abychom simulovali jejich špatné dětství a znovu obnovili jejich důvěru, tím, že rodičům splníme každé jejich přání. Bylo by dobře, aby to rodiče po nás nepožadovali a musíme se učit jim takovou hranici zdvořile vysvětlovat. Jsem tu pro důvěru jejich dětí. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama