Paní učitelko, pozor duše dítěte

29. listopadu 2016 v 10:07
Slečno učitelko, včera jsme měly spolu velmi vážný hovor. V hovoru jste zmínila, že se ve škole již necítíte dobře a proto odcházíte. Považuji to za hlavní důvod Vašeho odchodu. Ani žáci při Vaší práci ve 3. třídě a přitom, když jste jim dávala - dle Vašeho vyjádření se necítily dobře. Chováte se sice velmi mile, ale když ve třídě není absolutní ticho dáváte divné tresty. Posíláte děti do kouta ke koši a dáváte jim opsat text, ve kterém je napsáno, jak se mají chovat. Rozzlobila jste se na mne, protože se mi to nelíbilo. Bylo to po prvé, kdy jsem Vás jako ředitelka nepodpořila. Je mi to líto, ale nemohu to udělat. Je to mimo moje možnosti. Něco ve mně to nedokáže. Potřebuji být na straně těch žáků, protože věřím v to, že se to zvládnout dá a nechci se smířit s tím, že to jinak nejde. Já plně respektuji to, jak se Vy cítíte, ale Vaši žáci mají také svoje pocity. Vadilo Vám, když jsem Vám řekla, že žák ponižujete a bylo to ode mne tak nepříjemné slyšet. Nikdy bych Vám to neřekla, kdybyste si sama přišla o radu. Scházeli jsme se společně přece každý týden na půl hodiny a každý týden jsme spolu řešili učení. Je to velká škoda, že jste nechtěla pomoci. Dostala jste mne do situace, ve které nechci být. Do situace, kdy se musím rozhodnout na které straně budu. A v této situace nedokážu nebýt na straně těch, kdo se bránit nedokáži. Protože žáci prostě neví, že tohle si vůči nim nemáte dovolit. Necítí se dobře, ale neumí to tak dobře zformulovat, jako Vy a tak snadno dát výpověď, protože není po Vašem. Oni se zatím orientují v tom, co je dobré a zlé a tak snadno nemohou ze školy odejít. Mohli je na základě jejich přání vzít ze školy rodiče, až budou schopni o tom mluvit. Ale bude to trvat měsíce a někomu roky. Někdo se tomu v dospělosti zasměje a někoho to vyděsí . Je mi to velmi líto, ale v této záležitosti jsem na straně těch žáků. Nedokážu Vás podpořit v tom, aby Vám bylo ve škole dobře a Vašim žákům nebylo. A přitom si myslím, že je tato kombinace zvládnutelná. Již včera večer jsem Vám napsala, že uvolnění dítěte z frontálního vyučování do připravené individuální práce nevidím, jako trest, jen jako změnu aktivity, která organizačně pomůže zlepšit atmosféru třídy. Je to neuvěřitelně těžký výběr, před který jste mě postavila. Otázka zní: Má být ve dobře učitelům a nebo má být ve škole dobře žákům. ˇJá říkám má být ve škole dobře i učitelům i žákům a dokonce i řediteli a slečně zástupkyni. To je vize školy, ke které škola pracuje a to je také důvod Vašeho odchodu. A sice to, že v takovou vizi Vy nedoufáte a nechcete jí porozumět. V takové vizi si musí porozumět všechny strany a pracovat společně. V této oblasti jste školu velmi motivovala. Děkuji za naši spolupráci a připravím Váš odchod, dle Vašeho přání klidně a ve prospěch školy. Je mi líto, že jste se tak rozhodla neakceptovat vizi školy, protože Vám v ní není dobře a neumíte jí naplnit. Tak ráda bych Vám pomohla, ale bez Vašeho souhlasu to nejde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | 21. ledna 2017 v 9:40 | Reagovat

Další zničený ideál... Bravo! Tleskám Vám!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama